Historie KČT Litoměřice

První zmínka o českém turistickém dění v Litoměřicích je z časopisu Turista z r. 1921:

Litoměřice. První výroční valná hromada konala se 14. prosince za přítomnosti 36 členů a předsednictví pres. B. Čapka. Dle jednatelské zprávy prof. Krejčího má odbor 126 členů. Oddělují se však Lovosičtí, zakládajíce si svůj vlastní odbor. Výborových schůzí bylo 9. Živá korrespondence vedena s Ústředím, jinými odbory, úřady i jednotlivci. Zřízena studentská noclehárna. Pečováno o lepší železniční spojení s Prahou. Pozemkovému úřadu navrženy pamětihodné objekty v okolí k reservaci. Vykonáno 21 vycházek, z toho 5 celodenních. Přednášek bylo 7: Jednatele KČST prof. Dra. Kropáčka: „Turistika na sv. rozhraní národnostním (Královédvorsko)“, učitele J. Řezníčka „Luhačovice“ a „Českým rájem“, MUDra J. Floriána „O turistice po stránce tělesné výchovy“, majora E. Donka „Řím“ a „Z oblasti egypt. pyramid“, MUDra Jar. Hampeise „Vzpomínky z cesty do Již. Ameriky“. Připravován byl český Průvodce po Litoměřicích a okolí. Pracuje se o tabuli orientační, která bude umístěna na nádraží „Lit. Město“. – Podle zprávy pokladníka odb. uč. Klečky činí čisté jmění odboru 483,92 K. – Knihovník řed. Ruth oznamuje, že počet knih, dík četným dárcům, dosáhl čísla 52, alb 5, map 50. – Výbor pro příští rok ustavil se takto: Předsedou pres. B. Čapek, místopředsedou vrch. fin. rada Novák, jednatelem prof. M. Krejčí, zapisovatelem MUDr. J. Florián, pokladníkem odb. uč. A. Klečka, knihovníkem gymn. řed. V. Ruth, pořadatelem výletů vrch. předn. J. Míšek, členy výboru brašnářský dělník J. Černý, svrškář V. Dvořák, správce R. Aronek. Náhradníci: Rada zem. soudu Dr. Hejnitz, řidící A. Michal, disponent R. Šťastný. Revizoři: Řed. banky Pavlíček, správce Procházka.

Obnova turistické činnosti nastala 26. 4. 1952 pod hlavičkou Sokol Čsl. mrazírny Litoměřice, výbor byl ve složení: Jiří Benda, F. Hubáček, A. Weikert, R. Zdvořák, A. Šíp. Turistické akce včetně brigád ve Lbíně začaly ihned. Stanové základny byly situovány na Slovensko v roce 1954. V roce 1954 byly ukončeny ve Slovenském ráji a v roce 1959 v Ždiaru, v Hrabošicích a Liptovské Osadě. První zápočtové cesty dle evidenčních listů V. Jaroše se uskutečnily již v roce 1956. Od roku 1963 byly uskutečňovány menším počtem členů zápočtové cesty jak pěší, tak cyklo, na vodě i lyžích.

Rokem 1958 pokračovala turistická činnost a s přibývajícími vedoucími turistiky se rozšiřovala i pestrost akcí.

První jarní turistickou neděli uspořádal OV T Litoměřice 26. 3. 1961 – AKCE 100 JKM.

Renesance stanových základen začala v roce 1962 v Polici nad Metují a skončila opět po cestování republikou na stejném místě v roce 1973.

V letech 1962 – 1972 se někteří členové odboru zúčastňovali denních i nočních Orientačních závodů a působili také jako rozhodčí a stavitelé tratí.

V roce 1966 A. Weikert připravil 1. ročník Litoměřické padesátky. V tomto roce byl pravděpodobně zorganizován také první ročník Výstupu na Radobýl na Nový rok. Oba pochody byly pravidelně zařazovány do celostátního turistického kalendáře a také začalo pravidelné vydávání Kalendáře akcí odboru, který prodělal do dnešní doby mnoho změn.

Smutnou událostí tohoto roku byl odchod několika členů odboru v čele s A. Weikertem, kteří utvořili novou TJ Lbín-tábor.

V letech 1967 – 1973 odbor pořádal putovní zájezdy se stany do bývalé NDR a také k moři. Od roku 1974 pak jezdil do stanové základny, která byla postavena v Baabe v NDR.

V roce 1969 se odbor odvážil vycestoval do vzdálenějšího zahraničí a to do bývalé Jugoslávie a v roce 1980 poprvé na západ, kdy navštívil Rakousko a SRN.

Po jednom předchozím výletu na hrad Střekov v roce 1969 bylo zváženo několika členy, že uskuteční Smutek ve Středohoří, pozdější Tajný výlet, s utajenými vedoucími a v několika skupinách. Ukončení bylo situováno po celém bývalém okrese se závěrečným pohoštěním, které bylo v mnoha případech zajišťováno vlastními silami.

Po roce 1970 byli průvodci a organizátory výletů a všech dalších akcí vedoucí a cvičitelé turistiky, ale s pozdějším přibýváním nových členů se ujímali vedení akcí také tito nově vyškolení turisté odboru: M. Talpa st., K. Jonáš, M. Havlíček, ing. J. Kudera, V. Vrána, dr. Prachař, dr. Černý, ing. O. Fišera, ing. Tulis, K. Šanda, manželé Veitovi, Brožovi a Pouchovi, V. Frydrych, J. Lorenc a M. Šneller.

Od roku 1983 organizoval J. Lorenc velice zdařilou akci Zahradami našich členů, která byla pro malý počet zahrad ukončena 20. ročníkem v roce 2002.

V roce 1984 se 10 členů odboru účastnilo celostátní akce 1000x100 m v plavání.

Středeční pochody, výlety a další akce byly zahájeny 21. 1. 1987 a s Ligou důchodců vše od začátku společně uskutečňovali k velké spokojenosti J. Fiala a J. Poncar. Zajímavé akce po našich horách byly organizovány ve spolupráci s ČSTV a ROH R. Dáňou, V. Jarošem a K. Pouchou.

Z mnoha dalších celostátně organizovaných turistických pochodů, které odbor pravidelně navštěvoval v menších i větších skupinách jmenujme alespoň některé: Novoroční Lovoš, Jarní padesátka v Ústí nad Labem, Celostátní zahájení 100 JKM, Praha – Prčice, Rumcajs v Jičíně, Noční Milešovka. Malý počet členů se zúčastňoval cykloturistických jízd (Spartakiádní jízdy v letech 1965, 1975, 1980 a 1985). Jezdilo se také na lyžařské akce jako např. Zimní turistické srazy, Ve stopě Jizerské padesátky, do Krkonoš, okolí Jedlové, nejbližšího okolí Litoměřic a především do Krušných hor. Dva členové odboru byli v roce 1979 na VHT ve Vysokých Tatrách.

3x byl uspořádán 16denní zájezd autobusem s vlastními stany na Slovensko.

Důležitou a velice prospěšnou prací odboru bylo a dosud je vyznačování a obnova turistických značených cest, na které se významně podíleli značkaři Arnošt Grunt, V. Jaroš, O. Forštík, R. Dáňa, manželé Pouchovi a Junkovi, ing. Tesáček a mnoho dalších.

Několik členů odboru pracovalo v různých komisích OV ČSTV a také v komisích KV ST. K 31. 12. 1989 měl odbor dle KK OVT 5 Mistrů turistiky (Václav Jaroš, Josef Veit, Václav Frydrych, Robert Dáňa a Karel Poucha), 2 nositele I. VT, 4 nositele II. VT, 44 nositelů III. VT, vše po linii ZC.

Mimo turistické akce pořádal odbor besedy s promítáním diapozitivů, kdy se každý člen mohl předvést. Na některé besedy byli pozváni i zajímaví hosté. Velmi poučné byly sobotní odpolední vlastivědné procházky po Litoměřicích. Mimo Mikulášských zábav byly pořádány i zájezdy do divadel a zvlášť nezapomenutelné byly výroční schůze končící hudbou a tancem.

Po listopadové sametové revoluci v roce 1989 nastala nová éra rozvoje turistiky, otevřely se hranice a zájem se obrátil směrem k dosud nepoznaným krajinám. Nejdříve se jezdilo autobusem se stany a později i pod střechu. Byla navštívena celá řada evropských. Za nezapomenutelné zájezdy je třeba vyjmenovat Řecko, Rakousko-Alpy, Itálie-moře-Sardinie, Jižní Francie-Paříž, Norsko-Švédsko, Chorvatsko, které organizačně zajišťoval Karel Poucha.

Od roku 1990  byly stanové tábory (vždy čtyři 14denní turnusy) na Lipně, Babylonu, v Řásné u Telče, Sedmihorkách, Velkém Dřevíči a na Knížecím rybníku u Tábora.

Jednotlivci a skupiny vyjížděli i na náročnější turistické akce. M. Šneller začal v roce 1997 akci Mariánské Lázně s lyžemi, v létě dále od roku 1999 postupně uskutečňoval akce Bójové, Keltové, skláři a také zájezdy do Prahy.

 

Zjištění předsedové odboru turistiky TJ Chladírny, Slavoj, KČT Litoměřice:

1952                Jiří Benda

1961                Adolf Weikert

1962                Arnošt Grunt

nezjištěno        Václav Červinka

1970 - 1978     Jaroslav Poncar

1979 - 1980     Robert Dáňa

1981 - 1985     Karel Poucha

1986 - 1989     Ota Fišera

1990 - 2002     Karel Poucha

2003 - 2011     Alena Uhlíková

2012                Helena Krejčová

2013                Jana Wünschová

 

Spolek pro České středohoří - ZAPOMENUTĚ VÝROČÍ - publikováno v časopise KAM v lednu 2017

Je tomu přesně 130 let, co byl v Ltm dne 11. ledna 1887 založen Spolek pro České středohoří. Kdyby nic jiného, jako první zavedl dnešní systém turistických značek. Jedním z dalších počinů spolku byla rozhledna na vrchu Varhošť (639m). Vlastně to ani nebyla skutečná rozhledna, turisté z litoměřického spolku (Leitmeritzer Mittelgebirgs-Verein) jen využili k jejímu založení pěti dubů rostoucích na vrcholu. Z historie spolku stojí za připomenutí také 14. květen 1887, kdy pozvání jejich sekretáře prof. F. Blumentritta (1853-1913) přijal filípínský národní hrdina dr. José Rizal. Jeho projev v němčině na téma "aktivní turistika v přírodě" je aktuální dodnes. (Přepsáno z časopisu KAM po Česku od A. Rula)

-od roku 1990  byly stanové tábory (vždy čtyři 14denní turnusy) na Lipně, Babylonu, v Řásné u Telče, Sedmihorkách, Velkém Dřevíči a na Knížecím rybníku u Tábora.