22. - 29. 7. 2024 - Pobyt v Chebu - 20 cyklistů+10 pěších

Infocentrum + velkorysá naučná geoexpozice.Hlubokým údolím říčky Waldnaab jsem dojel do Falkenbergu,jemuž vévodí mohutný kamenný kostel a hrad z pískovce,který je upravený na hotel.Poté následoval pohodlný romantický úsek tzv. Krajinou tisíců rybníků.Ta je protkána velkým množstvím cyklo i pěších stezek a vévodí jí mohutná železná vyhlídková věž neobvyklé konstrukce.Z tohoto cyklistického ráje jsem se vydal již na zpáteční cestu a přes Waldsassen po bývalé žel.trati,nyní cyklostezce,dojel do Chebu.Ve středu jsem odjel vlakem do města Luby a odtud po silničkách a Krušnohorské magistrále dorazil pod Vysoký kámen,který je dominantou této partie Kr.hor a výhled z něj

patří k nejkrásnějším.Přes Kostelní a další osady jsem 12 km klesáním dojel k přehradě Horka,jen následující výjezd do Krajkové byl nepříjemný.Pak však následovalo dalšíklesání přes Habartov až do Dasnic k Ohři,odkud jsem po magistrále dojel do Kynšperka na vlak. Ten jsem využil i ve čtvrtek,kdy jsem odjel do Aše.Ta mimochodem leží   o 200 m výše než Cheb,což je pro nástup cyklistů k výletům velký přínos.Po prohlídce Infocentra a obou muzeí jsem vyjel k další Birmarckově rozhledně

s velkolepým rozhledem na vrchu Háj.Odtud jsem jel do obce Podhradí,kde je rozsáhlý upravený areál zničeného Starého a Nového zámku a opravenou vyhlídkovou hradní věží.Odtud jsem pokračoval do největších saských lázní Bad Elster,kde jsem znovu obdivoval obrovské lázeňské domy v láz.parku a načerpal i dostatek místních minerálek,které mi pomohly při následujícím dlouhém výjezdu ke st.hranici.Z té jsem přes naše nejzápadnější město Hranice dojel na Trojmezí a přes Výhledy zpátky k nejzápadnějšímu "nádraží" ČR na vlak do Chebu. I v pátek jsem využil výhodné vlakové spojení do Aše.Přes hraniční přechod Neuhausen jsem pohodlnými cestami dojel k Mostu přátelství a pěšky došel k nejzápadnějšímu bodu republiky.Po nezbytném focení se stezkaři jsem přes zaniklou obec Újezd,Krásnou a Kamennou vrátil do Aše a vlakem přejel do Hazlova.Odtud táhlým klesáním okolo hradu Seeberg k přehradě Skalka a podél ní do Chebu. Opět vlakem jsem v sobotu odjel do Lázní Kynžvart.Po prohlídce zámeckého areálu jsem se vydal pod horu Dyleň.V upravené zřícenině kostela sv.Jana Křtitele v obci Vysoká se nečekaně právě sloužila mše.Následoval delší úsek po tzv.vojenských signálkách,jen u osady Mýtina jsem odbočil k naší nejmladší sopce Železná hůrka.Odtud opět po nekonečných signálkách k opravenému poutnímu místu Maria Loreto.Po prohlídce areálu už jen cesta okolo hradu Starý Hrozňatov a chebskou čtvrť Podhradí k našemu přechodnému domovu.Nakonec i v neděli jsem odjel vlakem nabrat nadm.výšku,tentokrát do Vojtanova.Z něj jsem vystoupal na Kapellenberg a pokochal se výhledem z jeho rozhledny.Potom jsem přes Barendorf sjel k pramenu významné saské řeky Bílá Halštrava a od něj táhlým klesáním přes Výhledy,Polnou do Libé,kde jsem si konečně příjemně zaplaval v Kamenném rybníku s čistou i nečekaně teplou vodou.Osvěžen,navštívil jsem v Libé poprvé již docela pokročile opravený zámek,jehož sympatická kastelánka mne po něm s podrobným výkladem provedla.Držím palce v dalších opravách.Dalším dlouhým klesáním jsem dojel do Fr.Lázní,dále přes Komorní hůrku a vyhlídku na Zlatém vrchu naposled do našeho přechodného ubytování.Přestože jsem v této oblasti nebyl zdaleka poprvé,rád jsem již dříve poznaná místa i cesty navštívil znovu a k tomu poznal i projel mnoho dalších.Možná ne naposled.