24-29. 9. 2018 - Mazurská jezera a okolí - 42 účast.
S koncem srpna končí školní prázdniny - nejvytíženější období dovolených. My jsme si tuto dobu o týden prodloužili a vyjeli jsme k Mazurským jezerům. U našich polských sousedů se jedná o velmi oblíbenou rekreační oblast a my po letošních vlastních zážitcích budeme rozhodně přispívat k její propagaci. Cesta tam je dlouhá, přerušili jsme ji na hodinu v Lodži. Krátkou procházkou jsme si protáhli nohy a udělali jsme si představu o městě.
Do zámečku Dworek Sople uprostřed lesíků a jezírek jsme dorazili za tmy, čekala nás chutná večeře a pak už lůžka v příjemných pokojích. Po celou dobu pobytu se o nás majitelé i zaměstnanci vzorně starali, na jídelníčku nechybělo ani několik polských specialit. Například polévka žurek ze žitné mouky s vařeným vejcem a klobásou, poslední večer zpestřil bigos – pokrm z kysaného i čerstvého zelí a ze směsi různých druhů mas a klobásy. Národní jídla jsme ochutnali i v místních restauracích – pečenou rybu a pirohy s různými náplněmi.
Program našeho pobytu byl plně v režii polské strany a byl opravdu bohatý a pestrý. Snažili se ukázat nám svůj kraj ze všech úhlů. Přírodu jsme poznávali nejen z oken autobusu, ale několikrát i z vody. Pluli jsme po mělké vodě na malých loďkách mezi stromy a rákosím v doprovodu kachniček, změřili jsme pohledem hladinu „Mazurského moře“ z paluby větší lodi. Tady musím připomenout oblohu plnou mraků i slunce zároveň, která nás inspirovala k mnoha fotografiím. Vrcholem vodní turistiky byla plavba po Elblažském kanálu. Tato vodní cesta spojuje četná jezera s přístavem u moře a zkracuje cestu z Ostródy do Elblagu z původních tří set na osmdesát čtyři kilometrů. Překonává výškový rozdíl sto metrů. Dnes už slouží tato technická památka jen turistům. Přesuny po kolejích po trávě jsou výjimečným zážitkem.
Mezi obyvateli Polska je mnoho věřících a jejich církevní památky jsou krásné, udržované a žijící. Nahlédli jsme do kostelů a katedrál ve všech městech, která jsme navštívili, ve dvou z nich jsme měli možnost vyslechnout i hru na varhany. Barokním skvostem jsou varhany ve Swiete Lipce, bohatě zdobený nástroj má i dvanáct pohyblivých prvků. Pohyb figurek na varhanách jsme zaznamenali i při hudební ukázce v katedrále ve Fromborku. Nešlo přehlédnout ani úctu Poláků k jejich rodákovi Janu Pavlovi II. , jeho sochy stály v blízkosti téměř všech kostelů.
Náš polský průvodce Piotr nám na všech navštívených místech i během jízdy v autobuse podával vyčerpávající výklad. Jeho znalosti nejen o polské historii byly značné. Záchranou pro nás byla Anička, rodilá Polka, která nám informace tlumočila. Mě osobně zaujalo vyprávění o Mikuláši Koperníkovi nebo výklad o pozadí bitvy u Grunwaldu.
Historická města na naší trase byla za 2. světové války více či méně zničena, za jejich obnovu patří Polákům velký odbiv a dík. Navštívili jsme Ostródu, Frombork, Elblag, Olsztyn. Prohlídky začínaly společnou vycházkou, návštěvou muzea, hradu nebo katedrály a v závěru byl čas na osobní zájmy – kávu, pivo, nákupy a podobně. Se životem v dobách minulých jsme se seznámili ve skanzenu Olsztynek.
Čtyři dny uběhly jako voda. Závěrečný večer s grilováním a s živou hudbou v zahradním altánku jsme si pořádně užili. Tančili jsme kolem ohně i na volném místě mezi stoly a lavicemi. Během pobytu nám docela přálo i počasí. Zmokli jsme jen jednou a vítr nás neodnesl.
Děkujeme Polské destinační agentuře a řediteli Destinační agentury České středohoří panu Luďkovi Jirmanovi za zorganizování zájezdu. Poděkování též patří litoměřickým zastupitelům za hnutí Severočeši, se kterými spolupracujeme již čtvrtým rokem a bez kterých by tyto dvě akce nemohly proběhnout.
(text Mgr. E. Holubová,fota P. Mejstřík)