3. - 8. 6. 2018 - Mazurská jezera a okolí - výlet od Destinační agentury České středohoří - trochu jako průvodkyně J. W. (45účast)
Třetího dne měsíce června v ranních hodinách jsme v Ltm nasedli do autobusu, aby nás zavezl do země našich sousedů, pro většinu z nás nepoznané, do Varmijsko-mazurského vojvodství v Polsku. První větší zastavení bylo v městě Lodž, kde byla možná malá relaxace procházkou po hlavní třídě města. Po celkově 830 km jsme dojeli do cíle našeho přechodného domova, k lesnímu zámečku Sople u obce Maldyty v okrese Ostróda. Zámeček, který se nám stane přechodným domovem, je umístěn v romantickém lesoparku s tůňkami, v kterých se právě odráželo zapadající slunce…Přivítal nás milý majitel hotýlku, pan Waldemar, který nás svým úsměvem vítal každé ráno, taktéž i jeho milý personál a nelze nezapomenout na ty, kteří nebyli vidět - na skvělého(é) kuchaře. Stylové vybavení hotelu podbarvovalo pocit, že jsme skuteční hosté zámečtí.
Den druhý: Nejprve jsme si s naší polskou průvodkyní Ylonou prohlédli a prošli městem Ostróda, u kterého je sedm jezer a samo o sobě leží v lesním parku. Navštívili a prohlédli jsme si hrad a promenádu u jezera. Pak jsme odjeli směrem jih k bojišti a památníku bitvy ze dne 15. 7. 1410 u Grunwaldu, pro Poláky jedno z nejdůležitějších dnů v dějinách, které vítězstvím polského krále Jagelly mělo obrovské vojenské a politické důsledky a ovlivnilo další osudy a dějiny celé Evropy. Mezi bojovníky byl i Jan Žižka z Trocnova, který velel českým vojskům. V museu jsme si prohlédli pozůstatky nálezů z bitvy.
Poté jsme odjeli do nedalekého Olsztynku do skanzenu polské lidové architektury, nejstaršího tohoto druhu v Polsku. Ve stínu stromů to byla příjemná procházka.
Den třetí: Do Swiety Lipki, k nejkrásnějšímu baroknímu kostelu na hranici Mazurie a Warmie, jsme dojeli po sto km s novým průvodcem Piotrem. Poslechli jsme si tzv. presentaci - seznámení se s nádherným interiérem a vyslechli si varhanní koncert, měchy zároveň uváděly do pohybu figurky andělů a trubačů na ohromných varhanech. Po nevšedním zážitku jsme odjeli do Mikolajki, hlavního města Mazurie, kde jsme se nalodili a plavili se hodinu po největším polském jezeře Sniardwy, nazývané Mazurské moře. Po transferu do Krutyny jsme se v přírodní rezervaci svezli na tradičních loďkách pychowka na řece Krutynia, připomínající naší Lužnici. Mnozí z nás si ještě pochutnali v typické hospůdce na mazurských rybách.
Den čtvrtý: Přesunuli jsme se do hlavního města provincie, do Olsztynu. Prohlédli jsme si zámek kapitoly Warmia, kde sídlil Mikuláš Koperník. Pak jsme měli rozchod, kde jsme se prošli upraveným jakoby přímořským městem a poté odjeli k městskému koupališti u jezera Krzywyn. Voda byla kupodivu teplá a tak ti, kteří si vzali plavky, se vykoupali. Ostatní si prohlédli a prošli si parkovou úpravu pobřeží. Kdo se nevykoupal, využil pak večerní procházku a koupání u jezera Ruda Woda za naším hotýlkem.
Den pátý: Den, kdy nás čekal ten největší zážitek - výlet do země Elblagského kanálu. Vzdálen byl třicet km od našeho hotýlku, dojeli jsme do přístaviště, nalodili se na motorový člun a po chvíli se i s jeho osazenstvem přepravil na speciálních plošinách po trávě do dalšího kanálu, což se ještě jednou opakovalo. Celkové převýšení mezi spodním a vrchním kanálem je celkově sto metrů! Cestou zpět k přístavišti jsme se zastavili u strojovny a prohlédli si celý mechanický systém. Tuto raritu nenajdeme na celém světě, jen zde, poblíž města Elblagu, je starý 150 let a slouží sto let pouze turistům. Po cca dvou hodinách jízdy jsme se přepravili naším busem do duchovního města Frombork, hlavního města Warmiánu. Zde jsme měli opět možnost si vyslechnout v místní obrovské katedrále presentaci a koncert dvou varhan, jejichž zvuky se linuly z úžasné akustiky kostela a byly všude kolem nás…
Výstup na tzv. Vodní věž nám umožnil výhled na Vistulskou mořskou zátoku, kde se v dáli rozprostíralo město Kaliningrad. Poté pak již jen zastavení s procházka v Elblagu, který byl, jako mnohá města ve druhé světové válce srovnán, zde Rusy, se zemí. V posledních třiceti letech probíhá dle starých plánů rekonstrukce celého města a to velmi úspěšně.
Pak již jen následovala poslední večeře ve formě rautu v altánu u zámečku s živou hudbou, tancem a zábavou. Vyzkoušeli jsme si, že většina z nás se umí radovat ze života, že nás hned tak žádná hudba a tanec neskolí a tak jsme se snažili až do desáté hodiny.
Den šestý: Ranní odjezd a cesta již jen domů. Cestou jsme měli tříhodinové zastavení ve Wroclavi, kde jsme utratili poslední zásoby peněz, prohlédli jsme si nádherné historické centrum,kterému dominuje rozlehlý Rynek, zdejší některé kostely (bylo jich moc), poseděli v kavárně a odjížděli z mnoha zážitky opět domů…
Postřehy: Země Polská je z našeho pohledu moc veliká, tomu odpovídají velké vzdálenosti, hodně rovinatá, lidé velmi pracovití - mnoho dálnic, které se velkou rychlostí budují (za 4 roky postavili 900km dálnic), mají mnoho lesů s vyjímečnými borovicemi, které nikde jinde nerostou, mají velké zásobárny vody – všechna Mazurská jezera jsou pitná a je jich přes dva tisíce, všude bylo velmi čisto, jsou velcí vlastenci - i kytičky sázejí v národní barvách a hlavně všude jsme se setkali s milými a usměvavými lidmi…
A nedá se zapomenout na krásná rána u jezírka v parku u zámečku Sople, kde, kdo si přivstal, ho políbilo vždy ranní sluníčko…
Kraj,který jsme navštívili,má ještě mnoha dalších, pro turisty atraktivních lokalit, která by zaujala i mnoho Čechů. Jen značná vzdálenost brání jejich postupnému objevování.
Polsko a Destinační agenturo České středohoří, děkujeme za pro nás velmi cenově dostupný výlet, za krásné zážitky, na které se nezapomíná…
(text J.W, fota J. Nerad)