Na Stekníku našli fresky od Kryštofa Seckela, který zdobil i Hradčan

06.02.2018 16:59

 

  11:02
Restaurátoři se pustili do obnovy západního křídla zámku Stekník u Žatce a objevili fresky od autora vedut ve Španělském sále Pražského hradu. Příští rok se má ve Stekníku otevřít nový prohlídkový okruh, ale už i letos se sem bude možné několikrát podívat.
Na Stekníku našli fresky od Seckela. Zdobil i Hradčany | (0:42) | video: iDNES.cz
  •  
  •  
  •  
  •  

Figurální výjevy z druhé poloviny 18. století ztvárňující čtyři přírodní živly – oheň, vodu, vzduch a zemi, objevili restaurátoři v hlavním sále západního křídla zámku Stekník u Žatce. 

Začala tu další fáze prací na obnově památky a nález starých maleb se tady čekal. Odborníky ale i tak překvapil – rozsahem výmalby a také jejím dobrým stavem. 

Fotogalerie

„Zhruba pod čtyřmi novějšími vrstvami jsme odkryli pozdně barokní výmalbu, která zobrazuje na stěnách figury a na stropě bude zřejmě průhled na nebe. Je ve velmi dobrém stavu a obzvláště velkou radost máme z objevené signatury,“ přibližuje objev restaurátor Jiří Doležel.

„Za svou kariéru jsem se setkal poprvé s tím, že se autor výmalby podepsal. Zřejmě by na svou práci hodně pyšný,“ dodává.

Autorem historicky cenné freskovité výmalby je Kryštof Seckel, který byl dvorním malířem rodu Kolowratů. 

Příprava nové prohlídkové trasy

„Je také autorem oltářního obrazu v naší zámecké kapli. Proslul především jako malíř vedut pozdního baroka a začínajícího klasicismu, k jeho nejznámějším dílům patří architektonické veduty pro Španělský sál,“ upozorňuje kastelánka Jana Zajíčková.

Restaurátorské práce v hlavním sále prvního patra jsou součástí projektu obnovy části západního křídla za 16,5 milionu korun. Zahrnuje kromě hlavního sálu další čtyři místnosti – jídelnu, pracovnu, kuchyň a pánský pokoj. 

„Dále chodbu se vstupní halou a v přízemí chodbu a salu terrenu. Restaurováním přitom projdou všechny prvky, které se tu nacházejí. Jsou to například kachlová kamna a krby, vitráže v oknech, podlahy, dřevěné obklady stěn, okna, dveře i kování zámků,“ líčí Zajíčková.

Vše má být hotovo tak, aby se příští rok v tomto křídle otevřela nová prohlídková trasa. Turisté ale už letos budou moci takřka v přímém přenosu sledovat, jak obnova zámku postupuje.

„Nemůžeme teď nabídnout prohlídku bohatě zdobených interiérů jako jiné zámky, ale zato návštěvníci uvidí, jak probíhá záchrana této památky, s čímž se běžně jinde nesetkají. Příležitostně je seznámíme jak s rokokovou přestavbou a vznikem fresek, tak s postupem a rozsahem restaurátorských prací. Nahlédnou tak pod ruce tehdejších malířských mistrů i současných restaurátorů,“ podotýká Zajíčková.

Sezona začne posledního března

Letošní turistická sezona tu odstartuje na Velikonoce 31. března. Běžně přístupné bude jižní křídlo zámku s výstavou historických hraček a kočárků, zámecká kaple, sala terrena v přízemí a zámecká zahrada. Chybět nebudou ani různé akce.

Je obklopen desítkami hektarů chmelnic a po druhé světové válce sloužil jako ubytovna pro brigádníky při česání chmele.„Kromě tradičních kulturních akcí připravujeme i výstavu věnovanou chmelovým brigádám v 50. a 60. letech minulého století s názvem Jak se češe do věrtele. Bude sestavena z dobových fotografií a svědectví pamětníků,“ poukazuje kastelánka na spojení zámku s chmelem v nedávné minulosti. 

Cílená záchrana rokokového zámku začala ve druhé polovině 90. let, kdy ho získal do vlastnictví Národní památkový ústav. V té době se stal kulturní památkou.

Roky pozapomenutá památka

„Bohužel nikdy nebyl prohlášen národní kulturní památkou, což nás limituje v možnostech čerpání dotací z evropských fondů,“ vysvětluje kastelánka, proč je záchrana zámku rozdělená na etapy a potrvá podstatně déle, než by mohla.

Interiéry si návštěvníci poprvé prohlédli v roce 2012 a od té doby také mohou sledovat proměny roky pozapomenuté památky. 

V předchozích letech sledovali obnovu kaple s obrazy barokního malíře Ignáce Raaba a s varhanami z dílny varhanáře Ferdinanda Müllera. 

Teď to bude obnova části západního křídla a dalším krokem bude obnova jižního křídla a italských terasovitých zahrad, které patří k jedněm z mála zachovalých u nás. Nechal je vybudovat Jan František Kulhánek z Klaudensteina ve druhé půli 18. století.